Dotazník o plavání vyplnilo celkem 321 osob z různých koutů ČR. Z toho přibližně 64 % byli ženy a 36 % muži. Odpovědi potvrzují naše předpovědi a zkušenosti z bazénů v Praze. Vzhledem k tomu, že dotazník vyplnilo překvapivě mnoho mladších respondentů jsme si jisti, že odpovědi odráží současný stav plavecké úrovně v ČR jak u dospělých, tak mladistvých. Všem za vyplnění děkujeme.
U veřejnosti z řad seniorů nepředpokládáme, že by měli dovednosti na lepší úrovni než nynější mladší generace a proto můžeme jen konstatovat, že z řad seniorů plave velká většina Prsa s hlavou nad vodou – podle toho, co vidíme na bazénech. Dotazník však na úroveň dovedností seniorů nebyl zaměřen.
V rámci dotazníku bylo každému vyobrazeno skóre podle odpovědí.
29b a méně: Neplavec – Chce to více dovedností.
30b – 120b: Slabší plavec – velké rezervy v technice.
121b a více: Plavec – pravděpodobně dobrá technika plavání.
Průměrné skóre je 85 bodů. Jako národ jsme spíše slabšími plavci s velkými rezervami v technice a fyzické zdatnosti.
Níže je souhrn odpovědí respondentů. Čísla v grafech jsou vždy v procentech. Berte na vědomí, že u některých otázek bylo možné označit více možností.
Většina lidí umí ponořit hlavu do vody. To je dobře.
S výdechem vzduchu do vody už je to o něco horší. Přibližně 18 % dotazovaných to nezvládá.
Překvapivě, prsa s hlavou nad vodou nejsou na prvním místě, což je dobře. Je to způsobeno věkem respondentů. Prsa s výdechy do vody jsou zastoupené nejvíce, těsně následuje Znak. Kraulem plave přibližně 65 % respondentů. Pouze Prsa ve stylu paní Radová s hlavou nad vodou plave cca 35 % respondentů.
Hranici, podle které určujeme, zda je plavec skutečně zdatným – tedy 200 m splňuje v souhrnu přibližně 76 % lidí, kteří zvládnou plavat Prsama 200 m a více. Vzhledem k tomu, že jsme se neptali na čas, za který danou vzdálenost respondenti uplavou, bereme výsledky spíše orientačně. Také velkou část zaberou respondenti, kteří dané vzdálenosti plavou s hlavou nad vodou, což nepovažujeme za dobré. Pokud to zohledníme, vyjde nám, že Prsa s výdechy do vody a vzdálenost větší než 200 metrů zvládne asi 40 % dotazovaných tj. pouze 4 lidé z 10.
V případě kraulu je situace horší. Je zajímavé sledovat odpovědi respondentů na jednu z předchozích otázek o tom, jaké plavecké způsoby umí a 65 % (tj. 210 ze 321 dotazovaných) uvedlo, že umí plavat Kraul. Jenže, z tohoto počtu pouze 11 % (tj. 23 osob) zvládne uplavat kraulem 200 metrů a více. Zde je vidět, jak jsou informace a povědomí o tom, co znamená umět plavat daný způsob zkreslené a lidé spíše odhadují, co by skutečně zvládli, aniž by měli reálnou zkušenost. Po optimalizaci dat je situace s kraulem taková, že 1 osoba z 10 zvládne uplavat kraulem více než 200 metrů. V kraulu máme tedy velké rezervy a zdatnost provedení tohoto způsobu není na dobré úrovni mezi veřejností. Koneckonců se potvrzuje to, co vidíme denně na bazénech. V grafu níže jsou zachycené odpovědi podle vzdáleností.
S dalších dovedností převážná většina zvládne šplapání vody a skok do hluboké vody. Přibližně 60 % lidí zvládne uplavat pod hladinou více než 15 metrů. Táhnout člověka dokáže 36 % plavců.
Odpovědi svědči o tom, že kondici je třeba více rozvíjet. Motýlek je způsob vyžadující silovou vytrvalost a výbušnou sílu, ale co se týká technického provedení není motýlek obtížný z pohledu koordinace. Plavat dlouho nebo rychleji je možné díky pravidelnému tréninku.
Nedostatek bazénů a informací o způsobu plavání a obecné osvětě pravidel plavání pro širokou veřejnost – resp. neznalost, či nezájem veřejnosti o tato pravidla se projevuje na „nepříjemnosti“ podmínek pro plavání. Dalším problémem je voda v nose. I to lze velmi jednoduše napravit pravidelným procvičováním plavání s výdechy do vody nosem a správnou koordinací výdechu.
Většina repondentů se naučila současnou úroveň plavání na základní škole.
Přes 60 % lidí chodí plavat jen příležitostně, protože to není prioritou. Nejčastěji v létě. Pravidelně 1x týdně plave asi 25 % respondentů. Méně než 10 % respondentů navštěvuje bazén častěji než 2x týdně.
Respondenti hodnotí popularitu plavání v ČR průměrně: 5,35 bodu z 10.
Přes 80 % respondentů si myslí, že plavání je důležité pro podporu zdravějšího životního stylu.
Plavecká úroveň se zlepšuje a to díky přístupu základních škol. Ty vytvářejí předpoklady pro žáky, ze kterých většina těží i v dospělosti. Dle našeho názoru je třeba s rozvojem plaveckých dovedností pokračovat i po ukončení výuky na základní škole, kde standartně probíhá ve skupinkách a formou her a různých cvičení, což je samozřejmě perfektní.
Jsme přesvědčení, že děti a mladiství potřebují najít vztah k plavání jako k individuálnímu sportu. Bavíme se obecně o rozvoji zdatnosti, disciplíny a soustředění. Hlavně zdatnost a přirozená disciplína se u dětí a mladistvých vytrácí.
Dobře mohou posloužit individuální kurzy nebo soukromé lekce se zaměřením na rozvoj techniky plaveckých způsobů kde děti i mladiství mohou rozvinout své dovednosti z výuky na základních školách a naučit se základy všech způsobů a dobré technické provedení společně s rozvojem rychlosti i vytrvalosti. Vhodné jsou též plavecké kluby s oddíly pro nezávodní plavání.
Plavání na dobré úrovni umožňuje rozvoj zdatnosti a je nedílnou součástí zdravého aktivního životního stylu. Oproti cizím zemím jsme s úrovní plavání stále velmi pozadu a máme jako národ co dohánět. Nesmíme se spokojit s obecným tvrzením, že současná úroveň plavání lidem stačí. Lidé prostě neví, jaké benefity plavání přináší z dlouhodobého hlediska a jak může předcházet různým zdravotním problémům a situacím.
Mnoho vypisovacích odpovědí obsahovalo zajímavé názory. Přesto velká většina respondentů, podle jejich odpovědí „nepotřebuje zlepšovat dovednosti v plavání“ nebo „nemá čas“ na pravidelné plavání. Zdá se nám, že mnoho respondentů sice souhlasí, že plavání je důležité pro aktivní a zdravý životní styl, ale aby věnovali čas tréninku nebo alespoň 1x týdně šli do bazénu (třeba i jen formou wellness – zaplavat si několik set metrů a využít páry, sauny, vířivky apod.) to už „není to priorita„.
Plavání prostě není tak IN a popularita v očích veřejnosti je průměrná. Důvody, proč tomu tak je jsou různé. Respondenti uváděli například tyto:
Sportovní plavání v České Republice je v pubertě a každým rokem se zlepšuje, ačkoliv podmínky pro plavce se nijak závratným tempem nezlepšují. Tudíž není co propagovat a čím se chlubit a tím přitáhnout více zájemců z řad veřejnosti, jelikož chybí struktura a propagace celkově. Je zajímavé, jak třeba takový triatlon přitahuje čím dál více zájemců z veřejnosti a přitom je svoji náročností na zdatnost a tréninkové hodiny daleko převyšuje plavání pro životní styl. Ve světě je triatlon i plavání propagováno velmi výrazně a má u každého svou hodnotu.
Současný stav plavání připomíná šneka uprostřed silnice, který se snaží přejít na druhou stranu. Bude to trvat ještě dlouho a snad nebude plavání neustále válcováno jinými sporty, aby se mohlo prosadit v plné síle. Veřejnost tento stav odráží převážným nezájmem o tuto aktivitu, jelikož mohli být znechuceni starou formou výuky na školách. Dnešní mladiství jsou zase choulostivější, raději sledují displaye telefonů a počítačů. Dospělí zase „nemají čas“ nebo berou plavání jako rehabilitaci po úrazu, ale my se snažíme říct, že plavání je dobré i pro prevenci a rozvoj kondice kdykoliv – ideálně od malička a v jakémkoli věku i před úrazem. Dalším aspektem by byl psychologický rozbor Čechů a přístupu ke sportovní aktivitě.
Do té doby my, co máme plavání rádi, budeme muset pracovat a rozšiřovat obzory všem zájemcům o tento sport a doufat, že se plavání pohne výrazně vpřed jak profesionálně a zázemím a kvalitou bazénů, tak v očích veřejnosti a mladistvých.